Poukaz se stává stále oblíbenější formou dárku blízké osobě, obzvlášť pokud si nejsme jisti, jaký konkrétní výrobek nebo službu by uvítala. Kromě peněžité hodnoty je důležitá také lhůta na jeho uplatnění. Jak lidé stále více využívají jednotného trhu i pro předvánoční nákupy, tak se na pravidla pro využití poukázek v zemích EU blíže podívala síť Evropských spotřebitelských center.
Obecně platí, že délka na využití voucherů (čti „voučrů“), jak se v poslední době i v Česku poukazům říká, by neměla být příliš krátká, aby měl spotřebitel příležitost je využít podle své vůle. Krátké termíny musí mít v některých zemích své opodstatnění v závislosti na povaze služby či výrobku, jinak mohou být považovány za neplatné.
Německo: voucher na 3 roky
V Česku neexistuje zákon, který by lhůtu na uplatnění voucheru upravoval. Nejvyšší soud v minulosti rozhodl, že podnikatel může určit dobu platnosti, a to tak, aby bylo možné poukaz využít – aby například poukaz do venkovního bazénu zakoupený v září neplatil do prosince.
V Německu jsou poukázky obvykle platné po dobu tří let, počítáno nikoli ode dne nákupu, ale od konce roku, v němž byl poukaz zakoupen. Pokud to bylo 1. 1. 2019, pak ho lze využít do 31. 12. 2022, takže prakticky čtyři roky.
Tříleté období je obecně aplikované i v Estonsku a Dánsku, ale ode dne nákupu. Případnou kratší dobu musí podnikatel uvést. Pokud není termín uplatnění uveden, v Maďarsku lze využít 5letou lhůtu, stejně jako v Nizozemí.
V Polsku ani na Slovensku není stanovena žádná maximální lhůta pro využití voucheru, nicméně vždy je dobré si u podnikatele zjistit, zda existuje nejzazší datum. Může to zabránit případným sporům.
Rakousko: platnost poukazu je 30 let
Maximální délka platnosti poukazu nebývá omezena zákony národních zemí, ale například v Rakousku se touto otázkou zabývaly soudy několikrát. I podle jejich rozhodnutí platí, že pokud platnost není na voucheru uvedena, pak je tato lhůta 30 let. Pokud se na tom obě smluvní strany dohodnou, pak ji lze zkrátit, a zkrácení musí být opodstatněné, což se bude lišit případ od případu. Ale dvouleté a tříleté lhůty jsou zpravidla protiprávní.
Například rakouský Nejvyšší soud shledal dvouletou lhůtu na uplatnění poukázky na pobyt v termálních lázních jako protiprávní. Stejné rozhodnutí vydaly i další soudy u tříleté doby u voucheru na nákup zboží v supermarketu a u poukázky na zážitkové služby od internetového zprostředkovatele.
Jméno spotřebitele, který má poukaz využít, nebývá v zemích EU uváděno. Ale záleží vždy na přání zákazníka a na praxi obchodníka. A pokud uvedeno je, pak ho může využít pouze daná osoba.
Pokud mine datum uvedené na poukazu, ten pak propadá jako nevyužitý a spotřebitel zpravidla nemá nárok na vrácení částky za něj zaplacené. Je samozřejmě možné podnikatele požádat o prodloužení platnosti voucheru, ale záleží jen na jeho vůli, zda tak učiní.