V případě problémů se zahraničním podnikatelem spotřebitelé někdy využívají služeb českých právníků nebo společností, které se řešením takových sporů za provizi zabývají. To ale nemusí být vždy nejlepší volba, protože tyto subjekty často nemají s právem cizí země zkušenosti a nezřídka nemají ani detailní přehled o nástrojích, které tam lze k řešení sporu využít. Naopak síť Evropských spotřebitelských center díky svému zastoupení ve 30 zemích Evropy dokáže rychle určit vhodný postup pro konkrétní případ nebo ho s vysokou mírou úspěšnosti přímo řešit.
Jedním z důležitých faktorů, které mohou hrát roli při řešení spotřebitelských sporů, je čas. Při neznalosti právního prostředí jiného státu ho někteří spotřebitelé zbytečně ztrácejí, když se snaží potíže se zahraničními podnikateli v dobré víře řešit za pomoci neodborného rádce.
To byl případ Čecha, který zakoupil ojetý automobil ve Švédsku. Cestou do České republiky se vůz v Berlíně porouchal, následkem toho ho bylo nutné přepravit pomocí odtahové služby. Český autoservis posléze zjistil, že auto bylo dříve silně bourané, byl mu vyměněn motor a dále že vůz pochází z USA, což před podpisem smlouvy nebylo kupujícímu sděleno. Prodejce toto následně potvrdil s tím, že uvedené skutečnosti si měl zákazník zjistit, než si auto zakoupil, a odmítl požadavek na vrácení kupní ceny vozu.
Toto odmítnutí je v souladu s výkladem švédských právních předpisů a s předchozími rozhodnutími švédského systému mimosoudního řešení sporů (ADR), podle nějž nelze odstoupit od smlouvy na vůz, který byl dříve bouraný, pokud byly opravy provedeny profesionálně. Případ měl ovšem ještě jednu okolnost, která mohla spotřebiteli umožnit odstoupení od smlouvy. Vůz měl totiž přetočený tachometr a ukazoval jen polovinu skutečně najetých kilometrů. To je i ve Švédsku zpravidla důvod k odstoupení od smlouvy a vrácení zaplacené částky.
Problém byl ale v tom, že český spotřebitel na počátku oslovil svého známého právníka, který se snažil vlastními postupy dosáhnout řešení problému. A čas běžel. Přitom aby bylo možné tento případ řešit v rámci švédského systému ADR, který by zřejmě i přes odmítavý postoj prodejce závazně rozhodl ve prospěch spotřebitele, bylo potřeba podat stížnost na prodejce do šesti měsíců od jeho zamítnutí reklamace.
Spotřebitel se následně obrátil na Evropské spotřebitelské centrum v Praze, které vzápětí dostalo od partnerského švédského centra informace o výše uvedených možnostech. Kdyby ESC o případu vědělo dříve, poradilo by spotřebiteli, jak se do systému ADR s jeho stížností přihlásit, a velmi pravděpodobně by byl případ vyřešen v jeho prospěch.
Snaha řešit spor v dobré víře za pomoci právníka nebyla v tomto případě přínosná. Uvedenou půlroční lhůtu spotřebitel nestihl, protože jeho známý bohužel neznal švédské právní prostředí ani tamní nástroje k řešení spotřebitelských sporů. Spotřebiteli nyní zbývá možnost podat u švédského soudu žalobu, což je nicméně poměrně komplikovaná a nákladná cesta k řešení tohoto sporu.
Publikováno v časopisu dtest 9/2015.