S účinností od 23. 2. 2011 byla to českého občanského zákoníku prostřednictvím zákona č. 28/2011 Sb., implementována nová evropská směrnice 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Cílem tohoto příspěvku je seznámit spotřebitele s tím, co pro ně nová směrnice v praxi znamená.
Co je timeshare?
Timeshare (smlouva o užívání budovy nebo její části na časový úsek) je určitý způsob placeného oprávnění užívat po určitou dobu smlouvou specifikovanou část rekreační nemovitosti. Povinností spotřebitele, který uzavře timesharový kontrakt, je platit tzv. udržovací poplatky související se správou jemu poskytované nemovitosti a složit na počátku kontraktu „kupní cenu za timeshare“. Na oplátku má oprávněný právo užívat smlouvou určené prostory rekreačního objektu, avšak pouze o určité roční období, které je taktéž definováno ve smlouvě.
Co vedlo k nové legislativní úpravě v oblasti timesharingu?
Směrnice vznikla v návaznosti na špatné zkušenosti s praktikami poskytovatelů rekreačních služeb napříč celou Evropskou unií. Poskytovatelé tzv. timesharu velmi často získají svého klienta, který se uváže k mnohaletému kontraktu na „možnost společného užívání rekreačního areálu“, prostřednictvím agresivních marketingových metod.
Sama možnost spotřebitele vyvázat se ze smlouvy s poskytovatelem timesharu je často velmi problematická, ba téměř nemožná. Určitou falešnou naději, jak ze smlouvy uniknout, mu nabízejí tzv. timeshare resales – přeprodávači timesharových kontraktů. Tito obchodníci s timesherem nabízení držitelům timeshare možnost přeprodat svoji smlouvu – postoupit závazek na třetí osobu. Za tuto možnost inkasují od držitelů timeshare často vysoké poplatky za zprostředkování, které nejsou vázány na uskutečnění úspěšného prodeje.
Výše uvedená směrnice si kromě jiného klade za cíl zvýšit manévrovací prostor spotřebitele a umožnit mu aktivně se bránit před neférovými poskytovateli timeshare.
Co přináší nová legislativní úprava?
Nová právní úprava nahrazuje stávající dosavadní ustanovení §§ 58 až 71 občanského zákoníku.
A kromě zvýšené informační povinnosti, jež stanovuje minimum informací, které musí být spotřebiteli poskytnuty v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy prostřednictvím speciálního formuláře, stanoví pod sankcí neplatnosti smlouvy jazyk (dle bydliště spotřebitele), ve kterém musí být smlouva uzavřena.
Novela taktéž určuje 14denní lhůtu, během níž mohou spotřebitelé bez udání důvodu odstoupit od smlouvy, aniž by jim na základě tohoto právního úkonu vznikly jakékoli náklady, a současně výslovně zakazuje, aby poskytovatel timesharingu požadoval nebo přijímal od spotřebitele zálohu, jiné plnění nebo jejich zajištění před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy.
Dojde-li k odstoupení od smlouvy v případech, kdy je cena plně nebo částečně hrazena prostřednictvím úvěru, který spotřebiteli poskytuje poskytovatel timesharingu nebo třetí osoba na základě ujednání mezi touto třetí osobou a poskytovatelem timesharingu, bude tato úvěrová smlouva rovněž ukončena bez vzniku jakýchkoli nákladů pro spotřebitele. Totéž platí v případě smluv o dalších souvisejících službách, jakými je například účast ve výměnném systému.
Novela dává spotřebitelům k dispozici účinné prostředky nápravy pro případ, že poskytovatel timesharingu nedodrží povinnost poskytnout informace nebo smlouvu, a to mimo jiné prodloužením lhůty pro odstoupení od smlouvy bez udání důvodu a jakékoli sankce nebo nákladů.
Shrnutí:
Smyslem shora uvedené směrnice, jakožto i prováděcího zákona (tedy ustanovení občanského zákoníku) je zvýšit ochranu spotřebitele, tedy příjemce poskytované služby timesharu (přeprodeje timesharu).
Zdroje, další informace:
- Změny v úpravě timesharingových smluv
- Nová směrnice o timesharingu a obdobných prázdninových produktech
- Evropská směrnice o timeshare – Konec podvodům s timeshare se přiblížil